Mikyna v Jizerském *tichu
Petr z Jizerského ticha je náš nejvěrnější fanoušek a jsme rádi, že si nás vybral do svého dalšího Podcastu. Jestli si tedy chcete poslechnout jak nám to v Mikyně jde a kdy bude Mikyna2, čtěte dál!
Kačka je s námi v Mikyně už přes rok a půl a když k nám nastoupila, neměla s kávou extra velké zkušenosti. Neuvěřitelně rychle se ale ze studentky Toxikologie stala skvělá baristka a když má zrovna směnu, máte jistotu, že bude celý den v práci pohoda a navíc dostanete to nejhezčí cappuccino! A pokud chcete vědět, jaké je to pracovat v Mikyně za kávovarem a kam chodí Kačka nejraději na kávu, přečtěte si následující rozhovor.
Jak se studentka Toxikologie na Univerzitě J. E. Purkyně ocitne v Mikyně za kávovarem?
Už na vejšče jsem si zkusila obsluhu za barem, když jsme s kamarády přes prázdniny provozovali hospůdku. Právě tam mě začala zajímat káva daleko víc, než smažení hranolek. A protože jsme chtěli vědět, jak se vlastně to kafe správně vaří, jeli jsme na první kurz a koupili kávovar. Tahle práce se mi zalíbila a zjistila jsem, že než být zavřená v laboratoři, chci pracovat s lidmi a vidět za mnou každý den kus práce. Skončila jsem školu, řekla si, že si najdu práci v kavárně, a kdyby to byla právě Mikyna!, bylo by to nejvíc nejlepší. A ono to vyšlo! Během týdne vypuklo velké stěhování do Liberce a já najednou stála za kávovarem.
A jak vzpomínáš na začátky v Mikyně?
Vzpomínám si na to dost dobře. Vím, že jsem byla strašně nervózní a každé ráno jsem vstávala s tím, co zase zmatlám. Začínala jsem na place a musím říct, že i když máme v celku malý prostor, ze začátku mi to přišlo dost velké. Když to pak člověk pochytí, už se tomu jen zasměje. Další zlom přišel, když jsem začínala jako baristka u kávovaru. Než jsem ráno nastavila mlýnek a připravila první dobrou a prodejnou kávu, vypila jsem během hodiny tolik espress, že jsem pak musela dva dny abstinovat, než se mi vyrovnala hladina kofeinu do normálu. Tak takhle už samozřejmě neblázním!
Co tě na Mikyně baví nejvíc?
Když pominu to, že je to skvělé gastronomické místo, tak to jsou kolegové a všichni, co mají s Mikynou něco společného. Je to velká parta lidí, která drží při sobě a tím jak fungují, vytváří atmosféru, kterou nejen my, ale i zákazníci vnímají pozitivně. Bez pohodového kolektivu by se tato práce nedala dělat a jsem ráda, že jsem poznala to nejlepší. Vlastně ráno nevstávám do práce, ale za zábavou, což si myslím, že je docela fajn.
Co vlastně obnáší práce baristky? Jak vypadá tvůj pracovní den?
Někoho to možná překvapí, jiní se podiví, ale do Mikyny přicházím hodinu před tím, než otevřu pro hladovce a kávomilce. Během té hodinky se snažím připravit vše na celodenní provoz. Jedním z hlavních úkolů baristy je seřízení mlýnku pro připravení chutného espressa, stejně jako nachystání čerstvého batchbrew, které nesmí při našich snídaních chybět! Během dne se většinou pohybuji za barem, připravuji kávu, nápoje a prohodím nejedno slovo se zákazníky. Barista se však nevěnuje kávě jen při přípravě espressa či cappuccina, ale řeší i dodávku kávy, je v kontaktu s pražírnou, účastní se cuppingů, sleduje trendy a hlavně se neustále vzdělává. Není to tedy jen o čase stráveném za barem, ale mimo něj.
Jaký je tvůj nejoblíbenější kávový nápoj?
Mám ráda černou kávu. Převážně je to espresso. Můžete jich během dne vypít několik a každé může být jiné. Je to jako byste ujídali bonbóny z bonboniéry. Ale ke snídani si dám ráda velký hrnek ovocného batchbrew.
A co frčí mezi Mikynovými hosty? Sleduješ v tomto ohledu nějaké trendy?
Hodně si od nás nechají poradit. Ať už jen v samotném výběru kávového nápoje, v kombinaci nápoje s našimi dorty nebo z naší sezónní nabídky. Je hezké pak pozorovat výraz spokojeného zákazníka, že jsme to společně vymysleli dobře. A to si myslím, že je s dalších úkolů baristy – umět zákazníkovi poradit tak, aby odcházel spokojen a znova se k nám vracel. Momentálně má veliký úspěch javorové café latté s kardamomem z naší zimní nabídky.
Kam nejraději chodíš na kávu? Které jsou tvé oblíbené kavárny?
Ráda si i po práci zajdu na dobrou kávu, ale většinou do kaváren, které jsou klidné, s příjemnou hudbou, kde můžu vypnout, relaxovat a nastartovat se tak na zbytek dne. V Liberci je to Jedno kafe nebo Sweet city. Ale samozřejmě i Mikyna, protože když mám volno, stejně se tam stavím alespoň pro kávu. V Brně vždycky ráda zajdu do Mymiky, Indstry a Monogramu, v Praze mám ráda třeba Kavárnu co hledá jméno. Je jich hodně, někdy mě dostanou kávou, jindy interiérem, někdy obsluhou.
A co ráda děláš, když nejsi zrovna za kávovarem?
Od mala jsem se věnovala hudbě, a to mi zůstalo. Hraju v kapele, dokonce chodím zpívat do sboru. Vzhledem k tomu, že nejsem původně z Liberce, jezdím domů užít si naši vesnickou pohodu a společné chvíle s rodinou. Často se odreagovávám i vařením nebo pečení. Rozhodně se tedy nenudím!